„Ježíš Kristus včera i dnes tentýž jest i na věky“ (Žid.13:8)
Mnohá léta ve službě mého Pána
ve městech blízkých i zemí vzdálených
Hlavní téma: Poslední zvěst před návratem Krista
Velice srdečně zdravím všechny bratry a sestry v celém světě v drahém jménu našeho Pána Ježíše Krista slovem z 1.Tes.3:13:
„Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příchodu Pána našeho Ježíše Krista, se všemi svatými jeho.“
Hned ve 4. kapitole od verše 13 ten apoštol popisuje, jak Jeho návrat proběhne: „Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteří živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteří zesnuli.
Nebo sám ten Pán s zvukem probouzejícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteří jsou v Kristu, vstanou nejprve. Potom my, živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky s Pánem budeme.“ (1.Tes.4:15-17) Volání k probuzení, ten hlas a pozoun, zazní při vzkříšení, proměně a vytržení.
Nyní na konci času milosti zaznívá v tomto půlnočním čase volání ke všem věřícím: „Aj, Ženich jde, vyjděte mu vstříc…“ (Mt.25) Čistá zvěst Slova předchází druhému Kristovu příchodu.
Ta poslední zvěst zaznívá již po mnoho let. Ale Jeho příchod bude náhlý, jak sám Pán říká: „Neb jako blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.“ (Mt.24:27) Stane se to v jediném okamžiku: „… hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu… Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.“ (1.Kor.15:52)
Pavel v různých dopisech přesně popsal, jak tato veliká událost proběhne a co se přitom stane. Všichni apoštolové se ve svých dopisech také na druhý příchod Krista odvolávají. V 1.Tes.5:23 dokončuje apoštol to téma a ještě jednou zdůrazňuje: „Sám pak Bůh pokoje posvěť vás ve všem, a celý váš duch i duše i tělo bez úhony ku příchodu Pána našeho Ježíše Krista zachováno budiž!“
V našem čase zmínil muž Boží William Branham přípravu Nevěsty Krista 1400krát s ohledem na vytržení. To činil v přímém pověření Pána. Tou zvláštní službou mělo být v církvi všechno nejprve vráceno a uvedeno do správného stavu. To je zaslíbení pro náš čas: „A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci.“ (Mt.17:11; Mk.9:12)
Nejdůležitější událost na konci času milosti náležela po mnohá léta mé služby k mému zvěstování. Jako při všech biblických učeních, nechám také při tomto tématu platné jen to, co je napsáno v Bibli. Všechny výklady striktně odmítám. Čas velice pokročil, zaslíbený návrat (Jan.14) našeho Pána a Spasitele je zcela blízko. Nyní se jedná o úplné navrácení na biblickém podkladu a o přípravu ve víře a poslušnosti k blahoslavenému dni Krista (Fil.1:6).
Pavel, který zvěstoval Slovo v Božím pověření, provolal věřícím ve Filipis: „Slovo života zachovávejte, k chloubě mé v den Kristův, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval.“ (Fil.2:16) Totéž, v Božím pověření působící, nyní provolávám ke všem biblicky věřícím ve všech národech a jazycích.
Ve Zj.19:7 vytržený zástup zpívá: „Radujme se, a veselme se, a chválu vzdejme jemu. Neboť přišla svatba Beránkova, a nevěsta jeho připravila se…“ V Mt.25:10 stojí: „… a které hotovy byly, vešly s ním na svatbu, i zavřeny jsou dveře.“
Žijeme v nejdůležitějším časovém období před druhým příchodem Krista. Proto musí být stále znovu říkáno, aby to všichni opravdově biblicky věřící slyšeli a věřili: 11. června 1933 se stalo něco mimořádného: Když mladý kazatel William Branham poprvé křtil v řece Ohio, přišel zvuk z nebe a sestoupil nadpřirozený světelný oblak viditelný pro všechny přítomné. Potom zazněl mocný hlas: „Tak jako Jan Křtitel předcházel prvnímu Kristovu příchodu, tak ty budeš poslán se zvěstí, která předejde druhému Kristovu příchodu.“ Na toto nadpřirozené prožití se bratr Branham odvolal v různých kázáních osmnáctkrát a zdůraznil: „Ne, že bych já byl ten předchůdce, nýbrž ta zvěst bude ten předchůdce.“
Originální pověření a doslovné znění ctitelé Branhama v USA později totálně zfalšovali a napsali: „Jako Jan Křtitel předcházel prvnímu příchodu Krista, tak budeš ty předcházet druhému příchodu Krista.“
Ten muž Bohem poslaný zvěstoval všechna biblická učení, ano, celou radu Boží, aby v církvi Ježíše Krista bylo vše vráceno do původního stavu. Zdůraznil, že ten jediný, věčný Bůh se k naší spáse zjevil jako Otec v nebi, ve Svém jednorozeném Synu na zemi a skrze Ducha svatého ve Své církvi. Bůh byl v Kristu a smířil svět sám se sebou (2.Kor.5:19; 1.Tim.3:16).
Bratr Branham zvěstoval plné evangelium jako Petr a Pavel; správně pochopil misijní pověření z Mt.28:19, kde se jedná o to jméno, do kterého mělo být křtěno, z Mk.16:16, kde se jedná o víru a z Lk.24:47, kde se jedná o odpuštění hříchu. Kázal odpuštění hříchů skrze obětní krev Krista a věřící křtil, jak to Petr letničního dne v prvním kázání pod vedením Ducha svatého nařídil: „Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů…“ Tři tisíce tehdy po prvním kázání po vylití Ducha svatého uvěřily a nechaly se pokřtít (Sk.2:14-41).
Všichni uvěřivší, ať Židé, Samaritáni nebo pohané, byli na počátku v původní církvi pokřtěni na jméno Pána Ježíše Krista (Sk.8:16; Sk.10:48). Také učedníci Jana Křtitele se nechali pokřtít: „Když to slyšeli, nechali se pokřtít na jméno Pána Ježíše.“ (Sk.19:5) Trojiční formule provádění křtu je Bibli zcela neznámá; ta pochází ze 4. století a vrací se na Athanasia.